Když pracujete v domově se zvláštním režimem, naučí vás to znát cenu času. Uvědomíte si, že roky utíkají a když přicházíte do let, nikdy nevíte, jak dlouho vám bude hlava ještě zdravě myslet, jak dlouho budete schopni rozhodovat o sobě, svém životě a o tom, co má pro vás v životě smysl. Když máte každodenní kontakt s lidmi, kterým nemoc bere vzpomínky, dojde vám, že čas je velmi, velmi cenná komodita. Dojde vám, že být se svými blízkými, dokud to vám i jim myslí, je důležitější než hodně jiných dobrých věcí. Dojde vám, že vztah je víc než věci; že (jak říká filozof Erich Fromm) „BÝT“ je mnohem víc než „MÍT“. A tak bych přál sobě i vám, abychom se každý den učili využívat čas. Přál bych nám, aby nám čas neprotekl mezi prsty. Přál bych nám, abychom na konci, až se podíváme svým životem zpátky, mohli prožívat radost a pokoj. Právě o tom ne „MÍT“, ale „BÝT“ jsou křesťanské Vánoce. Na přímce času žijeme v prostoru úsečky, vměstnáni mezi narození a smrt. Vesmírem kolem nás rotují v miliardě galaxií miliardy miliard hvězd. V atomech tvořících náš svět rotují kolem nepředstavitelně malých jader ještě nepředstavitelněji malé částice, hadrony. V hloubi hadronů bys našel ještě kvarky, v hloubi kvarků preony, nepředstavitelně malé světy zasazené do sebe jako panenky v ruské matrjošce. Zvěst Vánoc se propaluje tím nepředstavitelně velkým i nepředstavitelně malým světem a protíná naši životní úsečku jako křižovatka. Kudy se vydáme o letošních Vánocích?
Co si necháme dojít a docvaknout? Jak využijeme čas, který nám v životě ještě zbývá?
+420 481 622 580
